Geoffrey Hinton | |
---|---|
Geoffrey Hinton (2024) | |
Rodné jméno | Geoffrey Everest Hinton |
Narození | 6. prosince 1947 (76 let) Wimbledon, Londýn, Spojené království |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi Edinburská univerzita |
Pracoviště | Torontská univerzita |
Obory | strojové učení, kognitivní psychologie, umělá inteligence, počítačová věda |
Ocenění | Turingova cena (2018) Cena kněžny asturské (2022) Nobelova cena za fyziku (2024) |
Manžel(ka) | Joanne (?–?) Rosalind Zalin (?–1994) Jackie Ford (1997–2018) |
Partner(ka) | Rosemary Gartner |
Děti | 2 |
Rodiče | Howard Everest Hinton |
Příbuzní | Colin Clark (strýc) |
Web | Oficiální stránky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geoffrey Everest Hinton (* 6. prosince 1947 Londýn) je britsko-kanadský počítačový vědec a kognitivní psycholog, známý především svou prací na umělých neuronových sítích, jež mu vynesla přezdívku „Godfather of AI“ (česky kmotr umělé inteligence).
Od roku 2014 je emeritním profesorem na Torontské univerzitě.[1] V letech 2013–2023 pracoval pro Google (Google Brain). Ze společnosti odešel kvůli obavám z rizik umělé inteligence.[2][3] V roce 2017 spoluzaložil institut Vector, jehož se stal také hlavním vědeckým poradcem.[4]
Je spoluautorem vysoce citované práce z roku 1986, která zpopularizovala algoritmus zpětného šíření chyby.[5] Je považován za vůdčí osobnost komunity zabývající se hlubokým učením.[6][7][8][9]
V roce 2018 obdržel spolu s Yoshuou Bengiem a Yannem LeCunem Turingovu cenu za „konceptuální a technické průlomy, které z hlubokých neuronových sítí učinily kritickou komponentu výpočetní techniky“.[10] Často jsou označováni jako „kmotři hlubokého učení“.[11][12] V roce 2024 získal spolu s Johnem Hopfieldem Nobelovu cenu za fyziku za „zásadní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení s umělými neuronovými sítěmi“.[13]